Do, Do you, Do you know?

Víte? Můžete mi někdo vysvětlit proč v některých rodinách je to jinak? Jinak než u nás? Tedy, v té mojí. Vstanu, dojdu vedle...většinou musím dojít vedle, ke mně se chodí jen, když mě někdo chce seřvat za ten bordel tady. Vedle do pokoje. A řeknu, jdu ven...a jdu. Možná že se někdo zeptá kam? A já odpovím, možná možná se zeptá s kým - a já odpovím. Pak se mě zeptají v kolik přijdu - a já se zamyslím a řeknu že přijdu tak nějak normálně.
Možná se mě na to ani nezeptají, otázka jedna a dvě se u nás docela často přeskakuje, poslední dobou vlastně nikoho ani moc nezajímá v kolik dorazím. Když nebudu dělat bordel abych někoho neprobudila. A když už...tak stejně s mamkou mluvím, třeba ve tři ráno.
Už se mi dlouho nestalo, že bych přišla za svítání. Pamatuju si živě, jak jsem byla tenkrát vyklepaná, to člověk hodně rychle vystřízlivý. Samozřejmě sem nemohla říct, že sem přišla v 5-6 to tenkrát bylo? Ale což...
Možná to taky bude tím, jak přísný byli v tomdle na mamku. I když moc bych na to nevsázela. Když jsme začali chodit, taky jsem měla být doma do jedný. Chňápete? Žádnejch 10/11, prostě 1.
...Tak proč to tak nemají i jiní? Hmm.

...Když mi není špatně, tak se prostě nikdo nezajímá tím, jestli jsem v pořádku. Ne snad, že by měli někdy důvod obávat se, že nejsem v pořádku. V tomto možná bude. Nemusí mít obavu. Jedna z nejoblíbenějších maminčiných vět je stejně: "Seš dost stará na to abys byla rozumná"
Možná to bude tím, že jsem stará. Ale...Proč to tak nemají i jiní?

...A když mi špatně je, tak se mi můžou smát že? Stejně jako já se směju Šíše, když je špatně jí. Udělám jí čaj a nebo mi ho udělá ona. donesu jí deku do obýváku a nebo mi jí donese ona. Proberem takový ty běžný záležitosti. Co s kým kde a proč...Znáte to, zbožňuju svou ségru. A vídám jí poslední dobou strašlivě málo.

Mišinka šišinka

Avízuju 06-09-08 -> GymplFest.
Avízuju 12-09-08 -> Sraz mýho nejmilovanějšího cultu z véefka přece ne^^^
A avízuju že na jedny narozky se fakt nedostanu -.-
Do you know how long I've waited?