I’m not a suicide

.) Jen mám občas záchvaty nechutné nostalgie. Přitom na co já tak mám co vzpomínat, že? Tak snad jen, Thanks For The Memories?
-> Pár lidem.)
Když už jsem u toho, tak se musím pochválit. (Teď jsem právě zapoměla, co jsem vlastně chtěla^^^) Možná, že jsem chtěla říct, jaká jsem dokonalost sama ne? Něco podobnýho mě dneska určitě napadlo...

Poprvé za celých 6 let jsem přispěla nějakým naprosto inteligencí přetékajícím příspěvkem na naše třídní spolužáky (strašný to server!), za to se teda chválit rozhodně nemusím, ale co bych pro sebe neudělala. Docela mě to zjištění pobavilo, abych pravdu řekla.

Pomalovala jsem si ruku lihovkou, to sem možná neměla dělat, jde to docela dost blbě dolů.

Moje paměť na tom nejni často vůbec dobře, ale jak si teda mám vysvětlit...
"...Sevřete hrdlo světa, prsty proletariátu" Chňápete? Já ne xD Tenhle veršík si pamatuju už asi tak tipuju 5 let. Z jedné čítanky, úplně ho před sebou vidím, černé na mno ehm žlutém (bílá ta zastaralá čítanka rozhodně nebyla), hodina češtiny...a já si tenhle ubohej veršík vybavím o 5 let později. Jen tak náhodou, někdo jen něco řekne a mě to najednou blikne. Hrozně by mě zajímalo o co jde dál xD

Fakt je to divný, ale zjistila jsem, že i když jdu do blbýho krámu (2 minuty velmi pomalé chůze naší "vilovou" čtvrtí), tak nejsem schopná vylézt z baráku dřív, než se sebou něco v koupelně, před zrcadlem udělám. Paráda...konečně nějaké opravdu povrchní vyznání.

Ubohý pořad na televizi prima, kde nějaká divně oblečená (mno spíš neoblečená) slečna, kandiduje na titul toho, "kdo mě dnes nejvíc znechutí" a zároveň nám nabízí spoustu peněz, za zodpovězení naprosto neskutečně primitivní otázky, je opravdu přesně tak ubohý, jak se zdá. Nechápu proč v jednu v noci nedávají něco inteligentního.

Možná jen chci moc...vždycky chci víc než můžu dostat řekněme.