Tortura, NI Arte, NI Cultura.

Toreaodoři se prej modlí, před každou, každým -> zápasem? Nerovným soubojem? Tou strašně hnusnou "tradicí"? Krutostí? *-.-*...to by měli, měli by...za svoje spasení (když už jsou věřící.)
Kurva...to je tak strašný, že nechápu, jak někdo může. Třeba jen sedět v první řadě a nepoblejt toho namakanýho zmanipulovanýho cvoka, poskakujícího před ubohym, podrážděnym zvířetem.
V šoku, ze ztráty krve, z toho hluku, ze všech těch lidí, ze všech těch praporů, z těch nožů ve svých zádech, z toho jedinýho bodu na který můžou upřít svou pozornost, na toho ve kterym třeba má naději úniku, ale je to ten kterej ho nakonec zabije...a nebo vlastně nezabije, od toho tam je někdo jiný, který ho dorazí, nožem, trvá to dlouho a ještě když se to zvíře hýbe, tak ho odtáhnou pískem arény pryč, na jatka? Paráda!
Ten kterej to přežil, ten kterej měl od začátku výhodu, ten kterej je považován za hrdinu se v pohodě vrátí domů, ke svýmu nadšenýmu synovi, kterej obdivuje svýho taťku/dědu/strýčka, jakej to byl dneska supr borec. Nebyl. Nejni. Ubohost. Ubožák. Tradice...pche.
Nikdy bych tam nešla. Nedokázala bych to přenést přes srdce, což vlastně nedokážu ani teď.
0:01, 0:27, 0:39, 0:55, 1:11, 1:43, 2:17, 3:15 -> Zemřeš -.-

Abolicion - ska-p, tak tak.