Stalo se Vám někdy, že jste seděli na gauči, oblečený napůl do pyžama na půl do normálního oblečení, čučeli někam od blba před sebe TAM kde je televize, nebyli schopní vnímat a byli jste přesvědčený, že se nikdy nezvednete, protože umřete?
Jo, to se mi stalo. Teď by se snad slušelo a patřilo říct - Zlatej rum. Tohle byl skoro ten nejhorší zážitek mého života, ze kterého se opět nepoučím. Bylo to ještě tak stopadesátkrátosmkrát horší jak to ráno po tom večeru co tady byla má milá na návštěvě.
Nehledě na úplně špinavý kdysi žlutý nový tričko. A na supr zážitek s mejma kamarádkama, co se se mnou nejspíš nekamarádí...Každopádně by to byl asi strašně supr večer v případě, že bych nevytáhla tydlifóna a nezavolala mýmu kamarádovi-kamarádovi. A pak to teprv byl supr večer noa? xD
A zítra budu nemocná až do středy. Aaaah myslím, že to bude asi vážný, protože budu pracovat s lidma, který nejsou z Čech (měli být), ale z Dánska, takže já budu muset mluvit anglicky a ségra říká (nehledě na to, že myslí že to zvládnu), že jsem teď totálně nasazená prej. A máme tady totální nasazení že? Což mi připomíná ten titulek, a to že mám pár více-méně menších výpadků a docela by mě zajímalo, jestli jsem potkala ňákýho "místního balíka". Tyo.
"A nevadí ti tadle hudba? Já to třeba klidně vypnu jako..." No na to se nedá odpovědět jinak, než ne..to mi vážně neva xD Poprvně v nové práci, poprvé naprosto úžasný. Konečně jsem poznala i né nervní kuchaře^^^ no fakticky. (A nic jsem nerozbila, nic jsem nezkazila, nic snad...)
Teď jsem nemocná, omluvte mě. (A jo, klíďo mě pomluvte^^^)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat