*USMÍVAT, NEMRKAT*

Všechno se tváří jako že úplně v pohodě viď...Fajn, oukej, a tak...
Ironie. Ironie osudu.
Chci jet zítra na tu úplně pitomou vesnickou dysko-tryskotéku...né snad proto, abych tam poslouchala tu supr mjůzik, natřásala se do rytmu apod.^^^, nutila se usmívat a poslouchat inteligentní kecy osob opačného pohlaví (sou holt lidi, se kterýma si popovídáte jen v jistejch situacích a o jistejch věcech (co Vás třeba vůbec nezajímají, oni s Váma nebudou probírat Vaše trable, lásky už sotva, to jak se máte strašně špatně, a to jak Vám někdo chybí) a u toho se většinou ani povídat nemusí -.-") a takový ty ostatní nutnosti, co člověk prostě musí. Třeba usmívat se. A musí a musí...a já se musím opít.
Protože se děsně ráda lituju. (Třeba ráno -.-)
Vždyť má Bára narozky. 18. To se holt tak musí. Opít se. A opít jí.)
Tak.
...A tak Vám nevím jestli je uplně supr.fajn.gut nosit do školy drogy^^^