¡Viva la insumisión!...a přepálený tuk chlapci.

Otevřu s námahou tudle svojí stránku (no nemůžu se divit, že mám "takovou" návštěvnost, když pořád někomu rozdávám tudle adresu - což prosím není pravda, tak nevím proč mi to někdo říká. Možná jsem jí kdys dávno někomu dávala, fajne, ale hodně lidí si ji našlo samo. Víte? Když mi ale někdo napíše a slušně poprosí a poděkuje, tak mu jí klidně poskytnu, většinou s komentářem...že z toho stejně nebude nic mít. Ale nezastírám, že mě to snad nepotěší, ani náhodou, potěší děsně!), naklikám to sem a už asi po desátý skončím u výběru písničky. Pak se hrabu ve shánění nový hudby a kašlu na psaní.

Zavřu o poslední hodině sešit a vypnu. Vlastně vypnu už před ZSV, ale to neznamená, že bych nebyla schopná si zapisovat poznámky, o politických stranách, a nedovedla u toho koukat všude možně po třídě (ale tak...já sama vím kam koukám xD)
Pak jdu ze školy a říkám si, jestli nemám mít třeba výčitky svědomí, když jdu po ulici se dvěma spolužačkama a jejich hovor vnímám jen okrajově, nereaguju, nebo reaguju divně a nebo mlčím. Přitom se zaobírám něčím úplně jiným.

Začala jsem zase slušně fantazírovat. Nemá to většinou logický podklad v tom co se mi děje a zcela určitě je to děsně nereálné. Už od malička mě bavilo vymýšlet si příběhy jiných osob nebo sebe sama jinak a pak jsem na to zapoměla? Tak před půl rokem...možná před půl rokem a půl^^^

A tak jsem se sem zase dopracovala. (A ten nadpis by nebyl z části španělsky, kdyby mě dnešní hodina špániny slušně nepobavila .) a přepálený tuk by tam nebyl, kdyby to nevybalila na kluky pani sorka, s tím, že tady cítí ten pověstný "hospodský pach".^^^ CO?...já bych taky někam šla -.-"

Matar, matar? *blablabla (vysvětlení ve španělštině)* tak to bude asi nějak bolet ne?