...tak jsem se naštvala, poněvadž umístění maturiťáku...Následoval dlouhý článek plný blábolů...Ale smazala jsem to.
Než jsem začala psát tamto nahoře, tak jsem se chystala psát o úplně jiných věcech...Třeba o tom, že jsem se dneska dozvěděla, že kamarádka chodila s kamarádem (a já o tom nevěděla), nebo jak jsem si prohlížela fotky s jedním klukem a jak mi trvalo dlouho, než jsem je našla a byla jsem z toho dost nervní (proto, že jsem si nebyla stoprocentně jistá, jestli si pamatuju jak vypadá...pamatuju, dokonce si to vybavuju, vybavuju si víc než dost, ač se mi to nechce přiznávat...jen jsem si to vybavovat nechtěla...takovej zvláštní způsob a pocit, když se člověk stydí sám před sebou víte. Ale jen malinko. Nebyla jsem si jistá úplně. Ale nemůžu tady o tom mluvit...mohlo by se to někoho dotknout a to bych nerada. To bych nerada...Přitom po roce, už by člověk neměl mít takovýdle věci v hlavě. No jo, je to skoro rok...) a taky jsem chtěla psát o líbání. Teda ono to s ním má dost společnýho.
Nebylo by mě bývalo napadlo abych o tom psala, kdybych si na něj tuhle nevzpoměla (no tuhle onehdá někdy).
Mám takový skromný (opravdu skromný, ale zase né tak moc) žebříček úspěšnosti. Jo, zní to asi dost šíleně že? Možná lehce úchylně a tak...no, to asi ne.
No prostě žebříček kluků, tak. Co se líbání týče. Zajímavý je, že mám jen 3 kategorie a né přesně daná místa.
Vlastně, ta první kategorie je 1. místo a o tom si může většina lidí nechat jen zdát, většině...bohužel. To je obsazené jím, kdyby to někoho zajímalo, troufám že na dlouho...jářku, třeba na celý život. To je něco jako platonicky-neplatonická láska. Ráda o tom mluvím víte?
Pak je druhá kategorie a ano, pak je i ta třetí, a to je ztráta času, protože není nic horšího než když mám ten pocit. O tom zase mluvím nerada.
V zájmu svých statistik (které tady zveřejňovat nebudu) a samozřejmě mého soukromí, řeknu jen, že na Báru (kamarádku, spolužačku) a její Maltu fakticky nemám...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat