Sedím si to tady v ředitelskym koženym křesílku na pokoji, pojídám housku s něčím a piju naši chlórovanou šťávu z vody, která se nejdřív musí "usadit", aby jste v hrnku viděli na dno...Nejsem tady sama, ale támdle spí spolubydlící, všude je spousta sněhu (dokonce je vidět i za oknama - není divu, když bydlíme ve sklepě) a dnešní ranní freeride pod lanama byl fajne, lidi pořvávali z lanovky (teda z toho co jsem slyšela já xD Né že by to asi bylo tak dobrý...ale bylo to fajn.). Fakt, toho sněhu je hafo.
Když se tak rozhlídnu (menší akční exkurze), tak vidim docela solidní bordel, ale tak co by člověk chtěl od pokoje, napůl ve sklepě, kde je jeden stoleček, 3 skříně, 4 postele (včetně té mé "palandy" alias mé "noční můry") a jedno létiště za rohem (ze škříní), lednička a támdle kuchyňo-koupelna s luxusním sprcháčem a vlastně naše předsíňka - s prknama, hůlkama a lyžema. Jo a taky vidím toho Ondru, jako spolubydlícího...Spoustu oblečení na prkno a o něco míň oblečení na civilní nošení - do hospody no...A hlavně, kde v současném stavu bydlí "jen" 5 lidí (kapacita tak pro...no, ono je to různé...uhm).
Je to tady docela pohoda no...A teď ticho a klid a jen z chodby a hotelu se ozývají různý zvuky (to ten sklep) lidí a věcí a hlasů.
Ale to by nebylo pořádný ekšn, kdybych tady nebyla já žjo a přímo epesní schopnost mých nervů nenechat mě samou láskou vyspat se a v okamžicích, kdy mi chtějí projevit opravdovou přízeň, mi nechají zdát sny, ze kterých je mi ještě teď špatně. Né fyzicky, né přímo, však víte...Těším se až mě samou láskou sežerou a bude klid.
Jedinej člověk o kterém nechci aby se mi zdálo a pochopitelně...Celou noc na několikrát, čím dál tím víc lepší situejšn.
Míra zase dorazil ve 4 ráno a Jířa ho ukládala do postele (už zase?), jenže náš drahej spolubydlící se rozhodl, že uteče...a pak se zase vrátili? Nevím, asi jsem mezitím spala...a M. strašně řval něco o hokeji (vlastně byl na hokeji)...no a pak to...jsem zase viděla něco co jsem vidět nechtěla a nejspíš ani nemusela a nebo předtím? Vždyť to byla jediná pusa že...néé, mlčim, protože pak by mi nebylo tak nefajně. Bylo to asi předtím, potom jsem šla za J. zamykat dveře, aby M. třeba nezdrhnul...úplně si to nepamatuju, byla jsem fakt právě sotva probuzená.
Jdu si dát ještě jednu houstičku a pak se půjdo ochomejtnout do kanclu ku práci...
Ani nevím jestli se na ten večer těším...Morgen party...hmmm.
(A taky mám dilema jestli jet v pátek na maturiťák a nebo zůstat tady, huhm!)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat