Sedím tady jako trubka, přes ramena palestínu (zima a lenost zapnout si topení ...), na klíně saxofón, před sebou prázdnej hrnek od borůvkovýho čaje s tunou cukru (už bez ní) a ňáký noty. Nějaký to album fotek na facebooku. Celý večer vypnutý icq a pitomě upomínkový písničky. Takže až zase jednou budu tvrdit, že jsem UŽ zase v pohodě, tak mi radši jednu vrazte. A nebo hned.
Rádoby.
... tripům do mládí a častým úletům.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
jooo.. to kdybych věděla. neni vůbec nereálný, že budu poslední ročník gymplu dostudovávat jinde, ale nevim, uvidíme. jediný, co je jistý, zatim je jen to stěhování:D a doufám, že oceňuješ, že sem na tvůj popus napsala článek a ještě tak dlouhej!:)
Viva la Baumaxa...
Okomentovat