Né že by mi to nedodalo inspiraci...Nemít doma týden počítač, nebýt týden na počítači (no dobře, ta krátká návštěva se nepočítá, stejně jsem ho nakonec rozbila^^^).
Potkala jsem za tu dobu (ne, neprospěla mi!) spoustu inspirování se hodných záležitostí, ale tím jak jsem si postupně (a pravidelně) myla zápěstí, tak jsem o většinu těch skvostných záznamů přišla...jak o většinu...o všechny.
V Tanvaldu na zjevně neutěšeném nádraží: V týdle části tohodle "sidy", ač by se mi to za normálního rozpoložení nejspíš zdálo totálně neuvěřitelné, nevidím ani jednoho občana rómské příslušnosti (nevím zda to nazývat národností, o tom bych se asi musela poradit s někým informovanějším). Tady sem by se ale rozhodně hodila víc ta příslušnost. Je to příslušně příslušná definice jejich výskytu. Ehm.
Tak popořádku.
Byla jsem ve škole a na pracovním úřadě (kde operuje jedna (od-pohledu-sjetá) paní, která se dost divně směje a říká ještě o dost směšnější věci - a někdo tomu ještě dovede říkat, že JE MILÁ...spíš k popukání :)), se školou, aby toho nebylo málo.
Ve čtvrtek (přeskočila jsem nepodstatné detaily z mého osobního života, díky nimž jsem strávila 3 večery čtením knížek, válením se, sledováním dementních reklam, o kterých si jen tiše doufám doufat, že v podstatě nejsou zas tak moc dementní a jejich protagonistky, včetně jejich pupínků ze stresu, nejsou zas tak moc hloupoučký (ale jsou = Když jsem ve stresu, tak mám pupínky, a když mám pupínky, tak jsem ve stresu, protože mám pupínky!!!), žraním a čučením na telku - což byla do nebe volající nuda, která postrádala jakýkoliv náznak zábavy (jak jsem již řekla, spíš znechucení = *vytáhne si pětilitrovej kanistr aviváže z večerní tabatěrky!*), asi proto jsem chodila spát okolo deváté večerní, zcela otrávená a díky nimž jsem taky sledovala, jak mě "něco" míjí a nemohla jsem se tomu smát, protože mi to bylo sakra líto), tak ve čtvrtek jsem (místo společného focení s děvčaty, která očividně usoudila, že bych se na těch fotkách špatně vyjímala - nejspíš bych kazila světlo, kompozici, no znáte to, celá já*) jela s mamkou tam na Jih k Budějicům a navštívila Terku (Sic) u nich ve/na Včelné.
A v pátek jsem vyrazila zcela prvoplánově na Pragocon. (Už v pátek, což vůbec nebylo v plánu)
Nakonec to celý bylo tak nějak přece jenom docela fajn (abych Vás zarazila tím, že to nebylo sjůpr a úžasný), dneska mě napadla definice, bylo to přesně tak fajn, abych se přeci jenom ještě těšila domů, ale byla sakra ráda, že jsem ten víkend v Praze přece jenom strávila celý.
*Tak tahle pasáž stojí jistě za zmínku, tak ji zmiňuji ještě jednou.
Behind the name...zdar!.
2 komentáře:
nezdál, já ho postřehla taky. ale nic s tim nenadělám, nemůžu se nijak bránit, má pravdu. jen ty důvody nejsou jen čistě finanční, ale to je jedno, nemůžu to vysvětlovat. já už si zvykla, že je na mě furt někdo nasranej..
Na vlakáči nebo na autobusáku? Že bys na autobusáku neviděla žádného cikána, to se mi vážně nechce věřit. Já jezdím spíš vlakem, ale když náhodou zavítám na autobusák, tak je jich tam jako psů a většinou ještě pouští tu jejich hudbu apod..XD Ale stejně je jich víc třeba na Smržovce, než v Tanvaldě... ^^
Okomentovat