Super Size Me?

Viděla jsem tenhle film (no téda, spíš dokument). Sice byl lehce zdlouhavej, ale určitě stojí za vidění, zvlášť pro nás - milovníky fást-foodů.
Né že by mě snad odradil od přímé konzumace výrobků společnosti McDonald (k tomu mám navíc nejbližší příležitost až v Liberci (truhlové se kouknou do mapy)), ale aspoň to člověka dovede přinutit zamyslet se nad tím, že by se možná právě teď měl zvednout od toho počítače, měl by vrátit tu celou zmrzlinu (nebo co to jí) do mrazáku a měl by si jít zaběhat. Všecho to skončí jen u planejch slov, ale víme že bychom měli. Každopádně se většina z nás fakticky může radovat, že nedopadne jako nějakej průměrnej obyvatel Texasu - tedy obézní Američan, tady u nás se to prostě nejen nenosí, ale snad to ... v našich zeměpisných šířkách (blah, Texas od nás není zas tak moc na jih že?) a vůbec v našem domestikovaném prostředí ... není ani možné.

Chtěla bych narozeninovou oslavu svých 18-tin u Mekáče. Stačí sehnat další 4 kamarády ^^^.
A taky bych chtěla vidět SUPER SIZE menu na vlasní oči, protože nevěřím, že něco tak obrovského člověk dovede sníst (to neznamená, že bych nevěřila, že já bych to nedovedla - spíš naopak.)
A napadlo mě, že budu na konec každého tohodle žvástu psát, co bych chtěla: Chtěla bych BigMac, hned teď!

Edit: A k večeru přijede Míra (to náš předrahej spolubydlící přece :)), na jedno veselý, to mám radost ... mwahaháh ... ! :)