Doslova Dark-humor.

... Z doslova občanské povinnosti jsem se dostavila v 20.00 k televizi, zapla novu a začala civět na Foresta. I když jsem teda přišla trochu pozdě, ale no ... tak. Splnila jsem plán alespoň na 110%.
A zjistila jsem, že teď-v-tomhle-čase, mi přijde, že jsem odhalila nějakou linii filmu, pod čarou. To, , čeho jsem si třeba dotěď nevšimla. A kdyby se mi to stalo jednou, tak se mi to nezasekne do mozkových závitů, jako teď, ani do rýh, ani by mě to do hlavy netrklo ... ani ne! Stalo se to právě že víckrát. Víckrát. A nejvíc je ... situace, kdy Forest a Buba vycházejí za poručíkem ? ven z vojenského stanu:"Odkud jste chlapci?" "Alabama!" "Dvojčata? *úchecht*" "Ne pane, žádná přízeň!" Doslova Dark-humor.

Teď jdu spát. Dneska byl fajn den s docela fajným předposledním posledním zvoněním. Pak jsem šla asi domů. A pak jsem jela na posezení u Jizery, říkejte si tomu jak chcete (to co Vás právě napadlo, je špatně). Pak jsem šla asi domů. Teď jdu spát. A co jsem chtěla říct, to je asi to, že jsem se v minulém článku vyjádřila hrozně správně. To se nedělá, na to se nemyslí, ne, ne a ještě jednou ne; ale možná i jo a hodně. Dneska jsem nad tím přemýšlela, zase, ale dneska víc, to není zajímavý, to je fakt.
I'm not the king of cowards, not, not.
Teď jdu spát.
Ale zase se vrátím :)