Ajdíegosuprego.

Je to nějakej zvrácenej systém společenský vhodnosti, či co ... I když spousta lidí se pokouší chovat se naopak, vždycky se najdou ti, kteří budou prosazovat takovej ten uondanej způsob života a rozhodování vůbec .. budou pro to aby se všechno vyřešilo tou mírovější cestou a budou tvrdit věci, o kterejch každej ví, ale nechtěj se mu řikat nahlas, protože zněj jako mírumilovný kokotiny a budou takový tentoo a totoo .. a budou se smát jen vtipnejm vtipům, budou pro všechny můzama a každej dá na jejich názor aaa nejhorší je, že budou mít vždycky v životě všechno jednodušší, i když to pod povrchem budou úplně normální lidi se stejně zvrácenejma myšlenkama a názorama, který si naúkor všech všechno prosaděj, jen si toho nikdo nevšimne ... aargh.

Když se člověk narodí, tak asi neplánuje jakej bude .. tak nějak to přijde samo. Má v sobě někde hluboko a vzadu v hlavě uloženej určitě nějakej zásobník předpokládanejch vlastností a životně-psychických pohnutek, který z Vás buď udělaj virtuosa a nebo pedofila z parku. (A nebo obojí.)
Jeho Id se spokojeně rozvaluje někde na pohovce uprostřed hlavy, zatímco mrně si spokojeně leží, jí a nic nedělá. Čeká se to od něj, že bude jen čůrat, spát, smát se a nakonec že řekni i to pověstný "mámá/táta" (kdo by to neřekl, když to na Vás odmalička někdo huhlá.)
A je to tady, začnou Vás ovlivňovat a postupně zpracovávat. A Id se musí odstěhovat někam hodně dozadu do toho zašlýho kamrlíku. Vlivem výchovy a poměrů v rodině, potom kamarádů, potom učitelů, profesorů, kluků a holek .. Postupně Vás zpracovávaj a když se Vám to vydaří a osud a náhoda Vám daj do výbavy nějakou epesní kombinaci, tak to snad jen gratuluju. Vy sami si taky můžete pogratulovat, ale jen v okamžiku kdy se k tomuhle uvědomnění.si vůbec dostanete - a myslím, že spousta lidí nad tímhle tématem v životě nepřemýšlela a přemýšlet ani nebude.

Proto najdete lidi, co se ještě v 25 chovaj jako malý, na druhý straně ty, co se v 25 chovaj jako lidi, co jednou jistě budoucnost mít budou, ale nemusí to být zrovna teď a tady a na třetí straně ty, co maj v 25 za sebou 2 děti, jednoho partnera a neplánují nic dalšího než spokojený život na místě. To mě prostě irituje.

Až se poprvé Vaše podvědomí dostane do křížku se superegem, tak je jen na Vás jak se s tim vypořádáte a jakou se dáte cestou.

A jednou, to se vsaďte. Jednou z Vás zase udělaj ty děti, od kterejch budou jen čekat, že budou čůrat, spát a nakonec řeknou i to poslední "Helenko" "Ale Babi. Já nejsem Helenka. Já jsem Mařenka, přece." Víc nahlas než by bylo potřeba, jen proto že si myslej, že to máte za pár.

Jsem selektivista a dělám snad, že na to nejsem hrdá?