La frutería .)

Moje bábinka mi vždycky říkala: "Správná dáma se chová v kuchyni jako výborná kuchařka, v obývacím pokoji jako služka a v ložnici jako kurva". (Zoufalky, ...)

Kdyby jen jižanský předsudky, tak přece. Předsudky. Nejsem přece žádná féminístka, v životě by mě to nenapadlo. A to že je taková představa a přesvědčení nemorální, ještě neznamená, že je to i protiprávní, víme?

Není to jen todle.
Pokud je morálka čistě a ryze osobní záležitost, jak je možný, že pokud zaberu místo v buse postarší zlý pani (kdyby se mi to třeba někdy stalo) těsně před nosem, tak je schopen mě tam někdo z toho místa vyhodit, jen proto, že se přece nechovám správně. A přitom se k němu přidá ještě celý zbytek busu. Davová psychóza? Zkuste jim to říct.
Tak, nechovám se správně a nebo se nechovám morálně? Morálně správně?
A co je správně? (To už je lehce předimenzované^^^) A navíc pokládat otázky, na které v podstatě neexistuje správná odpověď (to je asi jako s otázkou "a co je pravda?"), je i v monologu lehce nefér, pro Vaše druhé schizofrenní já/ty.

Jojoo, málem bych zapoměla, štěstí je přece nakažlivé...Tvrdí náš profesor. Já si to nemyslím. Myslím, že nakažlivá je jen a pouze "póza štěstí". Zlobři jsou přece jako cibule, tak proč by tací nemohli být i lidé? Nebo spíš...proč jsou takoví. Nedají najevo, co si skutečně myslí a radši budou zamlčovat. To radši, stejně jako já. Přece nebudu se svým problémem otravovat někoho, koho to zaá) nezajímá, zabé) vysmál by se mi a nebo zacé) tady je to ON, kdo si stěžuje sám, na mě pak naštěstí nezbývá dost energie ani času ani pozornosti^^^

A to není všechno, nejen že štěstí je nakažlivý,, ale lidé ve svých ovocnářstvích nakupují od dob dávno minulých a zcela běžnou aktivitou je zafrontit se en turno...
Už jen proto, že ovoce je zdravý.

Má škola je prostě k inspirování se hodná.