Přečetla jsem si na blogu Timoty článek a tak mě taky napadlo, že nemáme věci brát vážně, protože nejsme ve správném věku, kdy bychom měli přejímat nějakou zodpovědnost, teda jsme puberťáci, a vůbec se nemáme pouštět do nějakejch filosofickejch, nadčasovejch a vůbec všelijakejch úvah.
Tak třeba já...Došla jsem k názoru, že nadčasové, filosofické a všelijaké podivné úvahy bohužel vedu. Tak tady poslední dobou rozhodně ne, možná proto, že moje články jsou tak "nevyspělé" (či co) mi přijde neskutečně vtipné, když se nějaký takový vyspělejší pokusím napsat. Jak říkám, né poslední dobou, pokud jsem je teda kdy vedla. A koho by to bavilo? Číst o marnosti bytí, náboženství, citátech slavných osobností, o svém střízlivém pohledu na svět, o tom jak si svůj život neužívám... !!! Když můžu psát o alkoholu (drogách), škole, sobě ... vlastně o tom, že mám báječný život, jen s občasným zakopnutím (jo a pádem rovnou na tlamu), o tom jak si ho máme užívat, dokud můžeme, a přece o tom, že se mám moc dobře a uvědomuju si, že si to neuvědomuju, protože jsem sobec ... A řekněme si, to nás většinou baví víc, jak to žít, tak to i číst.
Takže se uvidí za dvacet let, jak to budeme vnímat...
A všimla jsem si, že píšu docela nespisovně, možná proto, že píšu tak jak mluvím...toť fakt.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat