Jsem trochu pověrčivá...A taky vím, že bez pláče nejsou koláče a ranní ptáče to zase odskáče...!

Byla jsem ve čtvrtek v Harrachově víte, no nevíte, ale nevadí. A taky jsem slíbila Dominikovi, že mu v pátek napíšu (no, taky proto, že jsem v ten čtvrtek jela do toho Harrachova nom ehm), načež jsem mu taky napsala, protože sliby plním (už nějaký ten pátek). A on mi řekl, že měl v pátek stejně rande. Teda řekl, že by mi to stejně dřív nebo později napsal sám. (Tak mě napadá jestli by mi to byl býval řekl, kdybych mu to já všechno byla bývala neřekla první...Nebo třeba za jak dlouho by mi to byl býval řekl...huuu.)
A to jsem si musela dát (předtím než jsem mu psala) celýho jednoho velkýho panáka tý hnusný slivovice (popíjím to teď u počítače nějak často -.-") a najednou mi vlastně řekl, že žádný výčitky mít nemusím. Což mi je jako divný, protože bych je zákonitě mít měla! Ale nemusím, takže mám výčitky, že nemám výčitky, on to asi tak nebere...

A všechno je nějaký jednodušší a složitější. Tendle týden si neudělám volno, ale ten další už se do toho Harrachova stěhuju, tak na týden, pak jsou stejně prázdniny, a pak na další týden...jejda.

Jejda, je nyní asi nejfrekventovanější slovo v mém (už tak dost divném) slovníku.
Zvlášť, když k tomu připočtu svůj výraz, který ho vždy doprovází...tak asi vede. Jejda...a "jeeee...". (To taky)

A taky jsem začala poslouchat sto zvířat, když jsem se dopracovala k tomu úžasnému zjištění, že mám v počítači celou jejich "disko"-grafii.

A vůbec, budu zase někdy vyprávět...až budu něco vědět...pam pam. (Jooo a nešlapte na hranatý kanály, díky.)