neděle 22. března 2009

Everyday we struggle and trying to get higher...

Všechno špatně...
Protože jsem to musela všechno zase smazat...jsem tak unavená, že sotva luštím písmena na klávesnici, ale nedalo mi to spát. Doslova.
Základní myšlenkou celého článku bylo, že lidé jsou škodolibí. Lidé je množné číslo od jedné lidské bytosti. Základní činností lidské bytosti je být člověk. Já jsem člověk. Člověk je lidská bytost. Tedy i já škodolibá a nebo právě proto? Zákonitě.
Nechci být a snažím si to v současné době nepřipouštět (vážně), ale jsem!
A tak mě najednou a zničehonic přepadají tiché (i hlasité) záchvaty smíchu, nevinného (ale co když jen naoko a rádoby!).
Možná, že to není tím, že bych někomu přála něco špatného, ale jen tím, že se směju sama sobě! A proč ten důraz? Proč sakra pořád ten důraz? A zbytečný otázky?

Tenhle víkend byl po dlouhé době první víkend, kdy jsem přijela do Harrachova a nebylo CO řešit. Už nebylo co řešit.
Nemá smysl popisovat detaily.
...Tak já teda snad ani nebudu.

Zasloužím si jít spát...

...Let your bad thoughts burn like a ritual fire.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

zase nic nechápu.

Anonymní řekl(a)...

mě teda jo!