Velká, velká a ještě jednou velká náhoda...vytáhla jsem si klasiku (pro jednou zase ve studovně, kde dlužím milióny, co milióny, bilióny, knížek...a nechtějí se mi vracet, protože se přece POCTIVĚ připravuju na svou seminární práci o separatismu a nacionalismu v Evropě, o nic míň poctivě se prokousávám povinnou četbou na dějepisný seminář), Šabach asi nezklame, jeho styl se mi líbí a už u první stárnky jsem se pobavila, načež jsemu druhé vyprskla smíchy, což se v naší studovně přece nedělá. Takže Babičky, Šabach, P.
Studovnice má vnouče, slyšela jsem, jak se o tom baví, a jak volá dceři do nemocnice a jak se rozplývá, přeju jí to z celýho srdce, i když je často do st nepříjemná, paní jedný.
A paráde-marš pokračuje.
...Chemical inside me makes it so surreal.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat