Podvádím, píšu úkoly na poslední chvíli (a nebo až po ní) a SNAD NASCHVÁL odevzdávám seminární práce až po termínu (a stane se mi to i u téhle, co mám odevzdat už za 14 dní, už to mám podvědomím naplánované a nemohu s tím nic dělat). A nejen seminární práci.
A právě jsem si vzpomněla (-včera v noci-), že mám mít napsán sloh na téma jednoho z maturitních témat. Takže jsem šla přímo do postele a spát, abych to mohla ráno odhadem ASI za půl hodiny mohla napsat (-za čtyřicet minut a pět k tomu-). ("Jsou vítězství, která jsou hanbou." a víte o tom, že "Existují-li vítězství, která jsou hanbou, a tak zákonitě musí existovat i prohry, které považujeme za čest."? Na lepší smyšlenku se holt nezmůžu.)
Pff.
Jo ... a když se mi nechce tak nejdu do školy.
!
Nejsem já až neuvěřitelně neochotná? (Jiný výraz pro lenost^^^)
...
Byla jsem navíc v noci hrozně vyplašená, stíhaná nějakým podivným stihomanem a záchvatem paranoii. (Navíc byla půlnoc) Nezamkla jsem si dole dveře (a zůstala otevřená okna). Foukal vítr a celej ten barák dělal divný zvuky a já prostě slyšela kroky, zvuky, ... Né že bych se stále nebála otevřít ty dva západy, kterýma jsem se tady včera zabarikádovala.
Už jsem si zvykla, že občas (-když mě to chytne-) spím v ruce s telefonem a mám třeba nacvakaný číslo na policii ... jsem přesvědčená, že zrovna MĚ někdo asi bude chtít jít vykrást.
?
*-.-"*, jsem idiot.
Geniální teda asi moc nebudu.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat