sobota 18. dubna 2009

It's just like trickery?

Vždycky, vždycky se to bude pořád dokola opakovat. Dokud tam budu. Vždycky mě to zklame, naštve, urazí, položí, vycucne, využije a rozbrečí, ale vždycky tomu zase začnu věřit, donutím se na to všechno zapomenout, pomalinku si to vytěsním z mysli a budu na okamžik šťastná.

A právě v ten okamžik. V ten okamžik, kdy se mi bude zdát, že mi klape jak ten reálnej, tak ten virtuální život ... tak přesně v ten okamžik, když se budu (konečně) těšit na celý svůj budoucí život (neznamená to snad, že bych se na něj teď netěšila), tak v ten okamžik mi to dá pořádnou facku. Asi abych nikdy nezapoměla.

Považuji se za slušného člověka a když už kamarád, tak vážně kamarád, obávám se ale, že existují lidé, kteří nevyznávají stejné hodnoty.

Podepsáno: Pff.
I ain't nobody's fool! Hmm.

1 komentář:

krů řekl(a)...

hehe:) tak ono tak nějak asi obecně víš, co si o tobě Áďa myslí, ne? a tim piercingem sis to u ní moc nevylepšila, takže jestli se jí chceš zalíbit, musíš to vzít z jiný strany;))