Dej si říct, že kromě Texasu tyhle růže nerostou. Ta písnička je hrozně hezká (možná proto, že mi tak strašně připomíná třeba tábory a tak :)), až na ten fat, že Texas je nejtlustší stát v USA, tedy - jsou v ní 4 nejtlustší města v Americe, v čele s Dallasem. Asi to tak nebylo vždycky, ale teď je. (No ono, kolikrát se asi "Walda" (děda by kdysi řekl, že ho zná, že s nim tudle seděl na pivu ^^^) podíval do Ameriky.)
K 18-tinám dokonce ANi JÁ nepojedu do Ameriky. (a nedostanu auto, vilu, jachtu, bazén, hodinky s vodotryskem, tryskáč, osobní air force 1, výlet do vesmíru, kouzelný klobouk kouzelníka Pokustóna. na moje narozeniny nepřijde Kurt Cobain a dokonce nepojedu ani na cestu kolem světa za 80 dní - kdo by o to taky stál ^^^)
K 18-tinám budu mít SVOU avízovanou rodinnou garden párty, nevím co chci a nevím co dostanu, krom toho, že mi bude darováno to krásný tmavě šedý koťátko. (Napadlo to mamku, narodili se dneska, ona za mnou ráno přišla a říkala: "Že si jedno necháme, viď?") Možná že budu chtít přece jenom ty sluchátka - ostatně, dostanu ty dárky až po výplatě, protože děláme okna. No co už ... to přece není rozhodující
K 18-tinám jsem SI darovala další rok života (než asi budu muset běžet tu štafetu 2x800 m znovu (protože jsem neumřela, a kdo neumřel, tak tam žije dodnes), doufám že ne Time.)
K 18-tinám jsem SI včera oslavila poslední neplnoleté čarodějnice. Tedy naposledy v jakémsi oparu ilegality. O čarodějnicích se raději nebudu vyjadřovat neb bych se rozlítila a to bych velmi velmi, ale opravdu velmi nerada. (Né že by byla tak špatný, JÁ si je užila, i když se mi je někdo pokoušel systematicky zkazit.)
Další zmatenou infromací jest, že jsem dnes byla ve SVÉ "nenáviděné" práci. Ovšem aby nedošlo k omylu. Nenávidím ji úplně stejně (né-li míň) jak všechny ostatní práce a nebo podobné aktivity. Ale tak, vždyť mě to baví.
A musím se strašně pochválit, unesu tři PLNÉ talíře a jednu přílohu k tomu najednou, aniž bych zabila sebe a nebo někoho jiného :P (Haháá. Jednou unesu 4 plný talíře, třeba hned zítra.)
Je to hrozně zmatené, ale s tím jak se mi blíží ty narozeniny, tak mám potřebu si věci a události rovnat do systematických celků, podmnožin jedné velké množiny s nápisem "to bylo kdysi" - sakra, bude mi sice 18, nic se nezmění, tak co blbnu? Děje se toho moc a shrnout to tak aby to mělo nějaký význam, přínos? Hmm. Nejde mi to, no A?
(Krom těchto ryze zmatečných pokusů o systematično mám taky silné nutkání používat slova jako: Já; moje; né tvoje, to je moje!; ... velmi často.)
Pokusy o systematično, pff.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
jasně že chodim, trubko. ale tak musim na ten gympl ve všední den, tak sem si to domluvila na zejtra. předtim sem byla nemocná.. a tak:) neboj, ještě to se mnou budete muset do konce tohodle školního roku vydržet.
A nepříde ti, že slova jako JÁ a MOJE používáš dost často ne jen při tom tvém systematičnu?
"(->Krom<- těchto ryze zmatečných pokusů o systematično mám taky silné nutkání používat slova jako: ..."... ostatně jako většina naší populace, takže je to v podstatě jen mnou (pro pocit činnosti objevená) omílaná skutečnost.
I když se ve skutečnosti opravdu nedomnívám, že bych snad byla nějak horší než ostatní.
Okomentovat