.. Přiznávám, že se zbytkovým alkoholem v krvi a lehkou bolestí hlavy, je moje míra upřímnosti někde ve hvězdách. Což by mohlo být potencionálně nebezpečné .. ale při dodržování jistých bezpečnostních předpisů, kterých se teď hodlám držet (ha!), nehrozí všeobecné ohrožení. Vím, že se teď všem výjimečně ulevilo.
Stejně je to takový upřímnostní paradox. Místo aby člověk zcela racionálně dovedl něco vysvětlit za střízliva (teď se asi budu opakovat - proč to sakra asi neudělá?), tak jako trdlo vykládá spoustu naprosto nesrozumitelných věcí a náhodně poskládaných vět rádoby pod vlivem. (A lže, občas, teda jindy .. a teď se budu opakovat taky - proč to sakra asi dělá?)
Slova jako chtít, mít a hned se asi lidem nikdy a nebo jen tak ze slovníku nevytratí .. bez nich by to asi ale nebyla ta pořádná sranda .. a maminky by nedostávaly ochranitelské touhy v půl třetí ráno .)
To, že si někdo myslí, že ho nemám ráda (poslední věta co si ze včerejšího zařízení pamatuju) myslím nemusí skutečně znamenat, že ho nemám ráda. Shoda nešťastných náhod.
Ale tak je to se vším.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat