Po nějaký době jsem ale prostě ZASE musela províst nějakou podobnou pořádnou blbost, že jo. Už to bez podobnejch aférek přestávalo být ono. A asi v tom budu pokračovat, baví mě to.
Potkávám taky dost divný individua. -Svedu to na to, protože smýšlím fakticky ošklivě a to mě určitě svádí i k následnému ošklivému konání a ani se u toho nepozastavím nad tim, že lžu jako když tiskne- Jen dneska po mně chtěla dvacku nějaká špinavá lhářka (špinavá a lhářka nejsou urážky, ale naprosto věrohodný obraz) v deštosněhový vánici Na Mejtě, tudíž mi jí skoro začalo bejt líto a odprostila bych se od svého v té době současného psycho-cynického pohledu na svět "brzo umrznu, tak ať mam na rakev aspoň já", ale fakticky jsem neměla peněz nazbyt a ona navíc ani neuměla věrohodně lhát a zamotala se do toho.
A pak jo, pak jsem musela skoro přelejzat kočárek jedný rodiny, co nastoupila někde (v Bohem-zapomenuté-prde*i-světa) u Děsný. A kdo ví jestli ta dívčina i se svou excentrickou zmalovaností byla taky dcera a nebo rovnou matka. Byla mi bytosně nepříjemná a nebo to byla nějaká zvrhlá pubeťačka vyžívající se v protočenejch očích nad svou vlastní matkou a naslouchání těch dvou drben, aby je mohla doplňovat svým barytonem. (Sakra, to jsem vystihla ale pěkně obrazně, co.)
Vůbec mám z těhlech vesnic hrozně stísněný pocity, všechno to tam je špinavý a divný, ale uvědomim si díky tomu, že aspoň s místem narození mám takříkajíc štěstí, tak aspoň něco.
A co, že mám potřebu hodnotit záporně přístup lidí k jejich vlastním životům. Neskutečně mě totiž rozčiluje pohled na ztracený existence (a to to nemusej bejt jen špinavý lhářky a alkáči z nádražky), ale i ty všechny v-sedmnácti-matky a a ženský jdoucí po třetí směně v noci z továrny a a děti ze zvláštní školy, co tam vůbec nepatřej a a a prostě všichni ti obyvatelé "předhoří", kde je zrovna teď pošmourno, vypadá to, že tam Slunce nesvítí co je rok dlouhej a o práci tam člověk nezakopne, narozdíl od kusů plechů z aut - těch tam je naopak spousta.
Každej si může vybrat, tak proč si sakra nevybrali taky. (A neřikej, že to nejde, protože to jde vždycky a o opaku mě nikdo nepřesvědčí, protože opak je absurdní vyzdvihování blbosti naprosto průměrnýho života.)
Hrůza.
Na fb mi v nějakym přitroublym testu vyšlo, že si prej nejsem jistá sama sebou a zároveň sama sebou nedokážu být. To mi teda vysvětli. Nejspíš jsem tudíž někdo úplně jinej a třetí, a tak bych za sebe nemusela mít vůbec žádnou zodpovědnost! Hahá.
- Ty holčičí příručky mluvily dost divně, radši jsem to všechno zapomněla (teď za to asi pykám!)
- Zatímco já sem si to asi moc bral vážně a teď pykáme dva :-D
- Bůhví, co je to píše za maniaky!
(11-04-10)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)


Žádné komentáře:
Okomentovat