.. por desgracia yo estoy una de ellas.

Nebude to ani trochu ufňukaný!!!
Občas se ptám sama sebe, jestli jsem tak hloupá a nebo se mi to jen zdá, jako teď zkoušení z matiky s Honzákem. Já nechci slyšet, jak mi všichni říkají "néé, nejseš, blabla ..", ale zároveň mi to dělá dobře .. a to, co mi dělá dobře si asi jen stěží odpustím. (ani to nemám v plánu)

Navíc začínám cítit nějakou potřebu bejt fakticky upřímná .. škoda jen, že mě to do zítřka přejde .. a to už zase budu stejná jako obvykle. To mě na mně fakticky strašně štve, když něco chci tak si o to neumím říct, a když si o to řeknu, tak to je stejně na dvě věci. (expresivní vyjádření k tý upřímnosti patří sice taky a skutečně jsem ho použila, ale ..)

A já chci. Jo a taky nechápu proč si vždycky vyberu něco/někoho, co je absolutně nedosažitelný (nevermind, na kafáči nebo předtim to zas tak nedosažitelný nebylo).
Ať už se jedná o školu (ani nevim jestli na ty práva vůbec chci, dle všeho si chci jen dokázat, že na to mám, i když nemám) a nebo o Toma. (a o tom už vim tuplem nic, co bych tak já mohla chtít)

A naše kočka se rozhodla začít rodit. Jen jednou utekla, není to promiskuitní potvora, ale na pořádnou ostudu na vsi by to stačilo .. Možná lepší pro všechny holky od nás, že nežijeme na vesnici, ale na maloměstě. (haha)

Abych se vyjádřila ještě dost jasně .. je tu taky problém s holkama (ne, nemám málo problémů, já si je bohužel nevymýšlím). Netušim, kdo má sakra poslouchat (nebo spíš neposlouchat) Báru s Míšou, který se odmítaj bavit s Lenkou a Máčou .. slyšet jak si navzájem řikaj "ježišmarja" a místo aby si to vyřikaly, tak si připadám jak největší debil, že s tím nemůžu nic dělat. Protože JE STRANA, která s tím odmítá ve střízlivost dělat COKOLI. A když se ožerou, tak jediný co se řeší je, že se maj přece FAKTICKY rády. Fakticky? Nejproblémovější je, že Vás mám ráda všechny, tak nevím proč mi to děláte. (Ani netušim proč to začalo, asi jsem u toho nebyla.)
Ani nejsme schopný se domluvit na dovolený, najs. Co víc, nejsme schopný se společně ani domluvit na převlecích na poslední zvonění. - Což povede jen k dalšímu uražení se.
Zuzko a Báro K. - Jsem faktiky ráda, že s Váma žádnej problém není.
Leňďo, Máčo, Báro a Míšo - můžete bejt prosimvás tak hodný a začít se k sobě chovat normálně? Děkuji. (Netoužím poslouchat, že jedna strana se snaží, zatímco druhá ne, už jen si o tom udělala svůj vlastní obrázek.)
A prosimvás .. nikoho nezajímá, že máte jiný kamarády než jen nás (já je mám taky ^^^), to je přece v pořádku .. stačí říct, že tenhle víkend na nás nemáš čas. (nikoho se to nedotkne víc, než jen .. "ještě nevim").
Nesnášim větu: JEŠTĚ NEVIM!

To mi připomnělo, že už budu jen 3 oficiální dny ve škole a chce se mi z toho po těch 8 letech brečet.

A taky vůbec neumím anglicky, i přesto že se s Lenkou teď na icq bavíme jen v angličtině (co na tom, že tak praktikujeem několik hodin denně). Je to jeden z nejlepších jazyků .. každá stupidita v něm zní úžasně (tahle věta by v podání stupidity a awesome zněla taky mnohem líp). Škoda že tohle všechno nemůžu napsat právě v ní - i když by to asi nebylo natolik upřímný, jako když to píšu v češtině. Rozhodně by to ale bylo o jednom z tý trojice .)

Abych si sama pro sebe napravila špatnej pocit ze sprostejch slov a svojí hluposti a vůbec přišla na to, proč to píšu - tak sem si pustila todlencto a je mi teda opravdu líp ^^^.

Já jsem si jistý city zakázala a on ten zákaz nějak nechce fungovat. Nevadí.
Asi Vám tímhle všem zlomím srdce, protože vím že mě tajně milujete (minimálně tak moc, nakolik já miluju sebe ^^^).
LIngvistický koutek:
Článek bez dvojsmyslů?
I gotta make a decision.
Conozco a algunas chicas que necesitan sexo .. (11-05-10)