...Zase jsem si začala psát po rukou...ruce. A zase jsem se začala hloupě ptát.Třeba na to, PROČ už nemám pocit "prázdnoty" okolního dění? (Ještě před Vánocema jsem měla celopodzimní období, kdy jsem zoufale zjišťovala, že se neděje absolutně nic...a teď už je březen a já vím, že se toho děje dost...okolo mě a já se snažím to stíhat...)
ČÍM TO JE...že se najde člověk, i když by Vás to ve spojení s ním nikdy ani ve snu nenapadlo (no, ve snu možná), do kterého se třeba...zamilujete?
ČÍM TO JE...že se člověk chová jinak tam a tady?
ČÍM TO JE...že se Vám rozklepou kolena, když někdo vejde do místnosti?
A PROČ já a ČÍM TO JE...
PROČ je tráva zelená a proč je nebe modrý? (to je známá, obligátní a v podstatě k uzoufání nudná otázka, víte o tom?) PROČ některým lidem teče krev z nosu jen tak? PROČ mám popraskaná bříška prstů?...PROČ ještě žiju, když tolik lidí už nežije? PROČ musím umřít? PROČ musí umřít (a umírají) lidé okolo mě a PROČ mi musel umřít pes? PROČ se mnou má matinka tolik trpělivosti...PROČ mám zase hlad? PROČ nenávidím matiku a PROČ mi nejde a PROČ škrtám příklady propiskou s takovým odporem a silou, že si u toho pravidelně roztrhám sešit? PROČ je mi u toho skoro do breku a nejradši bych ten sešit mrskla po učiteli? PROČ se mi to stává jen o hodinách matiky? PROČ jsem ještě nepropadla? A PROČ jsou lidé hloupí? PROČ se lidé zamilovávají na první pohled a někteří až na druhý? A PROČ jsou vůbec lidé tak hloupí, že se zamilovávají? PROČ chci to a PROČ chci todle...I když to nemůžu mít...PROČ dělám opilá hlouposti? I když si jasně uvědomuju, co přijde ráno...PROČ je tak krásný spát někomu v náručí a probudit se tak? PROČ to má člověk pak v paměti celý život? PROČ musí být někteří lidé o tolik starší? PROČ já? PROČ zrovna já? PROČ si mě někdo vybere? A PROČ se mám dobře, když někdo jiný se nemá dobře, a PROČ se má někdo ještě líp?! PROČ sakra nejsem aspoň něčím výjimečná?
Jen čekám, kdy mi kdo dokáže odpovědět, na tolik otázek...a je jich víc, celý seznam, a nebo snad zoznam, říkám si tomu stejně jak chci.
ČÍM TO JE...že mladí netúžia byť múdri?...Asi jen někteří...já bych po tom třeba klidně toužila, znát všechny odpovědi na úplně všechny otázky...Ale PROČ po tom (jak si teď uvědomuju) radši neprahnu? Podvědomě něvědomě se tomu pocitu bráním?
Tá otázka je možno hlúpa,
no ja chcem vedieť čím to je...
1 komentář:
teda, ještě že sem si před chvílí přečetla na fejsu, že jdeš spát spokojená a s dobrou náladou, protože tohle mi přijde jako obzvlášť smutnej článek.. a oceňuju, že teď přispíváš tak často:)
Okomentovat